Hubnutí #1: "JOJO" hubnutí, správná cesta, progress září/únor

Zdravím vás, moji milí čtenáři! :)

Jistě jste si tady na blogu nebo na mém Instagramu všimli toho, že se potýkám s nadváhou a snažím se zhubnout. Nebudu vám nic nalhávat, je to již několikátý pokus. Dnes bych vás chtěla seznámit s celým svým procesem věčného hubnutí a nabírání...

O mém "JOJO" hubnutí
Ale abych začala hezky od začátku... Jako malé dítě jsem byla hubená holčička, která pravidelně chodila cvičit do Sokola. I proto dodnes umím udělat provaz. ;) Jenže "moje hubené období" se s příchodem puberty změnilo. Moje tělo se začalo zakulacovat, vyrostla mi prsa a k nim se přidaly samozřejmě boky a postupně i bříško. Už ve 13 letech jsem byla silnější než moje vrstevnice.

Na střední škole jsem pak nějakým zázrakem trošku zhubla, ale nikdy jsem nebyla taková ta klasická krásná holka, která váží 55 - 60 kg. Vzhledem k tomu, že jsem malinká, měřím pouhých 163 cm, je na mně vidět každé kilo navíc. Střední školu jsem opouštěla s nějakými 70 kilogramy.

Nejvíc kilogramů jsem nabrala při studiu na vysoké škole, kdy se sešel stres s konzumací alkoholu (to víte, plzeňské pivo dělá krásná těla) a nepravidelnou stravou. Do školy se nechodilo pravidelně, takže jsem ani neměla potřebu pravidelně jíst a dopadlo to tak, že jsem jedla třeba jen 2x denně, takže si tělo všechno ukládalo "na později". Došlo to až tak daleko, že jsem nabrala brutálních 30 kg. Já vím, je to děs.

Proběhlo několik pokusů, kdy jsem se snažila zhubnout, do Plzně jsem si nechala přivézt rotoped, začala jsem chodit na zumbu a na fitbox, snažila jsem se jíst zdravěji. Nic nepomáhalo, protože jsem díky škole byla permanentně ve stresu. Pak se mi jeden rok podařilo během tří měsíců zhubnout 5 kg, ale později jsem je zase nabrala. Prostě a jednoduše jsem se v tom plácala...

Po dokončení školy a nástupu do práce jsem se snažila zhubnout kvůli novému příteli, který se se mnou po 4 měsících stejně rozešel. Podařilo se mi zase pár kilo shodit, ale vzápětí opět nabrat. Teď už vím, že to nesmím dělat kvůli někomu jinému, ale především kvůli sobě. :)

Nalezení správné cesty
Loni v srpnu jsem přijela z tábora, kam jezdím pravidelně o prázdninách, zase o 2 kila těžší a řekla jsem si: "Dost! Takhle už to dál nejde!" Na konci srpna 2017 jsem brouzdala po netu a na Facebooku na mě vyskočila stránka příbramského K2hikingu, o kterém jsem psala ZDE. Už jsem se nechtěla cítit jako vepřová konzerva, a tak jsem se kousla a od září začala zase sportovat. Začala jsem si trošku víc hlídat, co jím, začala jsem hlavně jíst víc a pravidelně.


Můj jídelníček teď zahrnuje převážně:
  • maso (kuřecí, losos, tuňák - dělané převážně na kontaktním grilu)
  • zeleninu (čerstvou - hlavně rajčata, papriky, okurky, saláty, ale i mraženou - různé zeleninové směsi s luštěninami - třeba brokolici s fazolkami, kukuřicí, hráškem apod.)
  • ovoce (čerstvé - banány, pomelo, mandarinky, kiwi, ale i mražené - různé ovocné směsi - např. lesní ovoce, které používám na ozdobení ovesných kaší či jako přeliv na "víkendové" palačinky)
  • ovesné vločky (ve formě domácí ovesné kaše, případně z nich dělám domácí granolu)
  • žitný chléb
  • přílohy (těstoviny, rýže, brambory, batáty)
  • bílý jogurt (Hollandia)
  • Gervais, šunka (s obsahem masa více než 90 %), sýry (nejlépe do 30 % tuku v sušině)
Samozřejmě si občas dám něco, na co mám chuť, ale třeba sladkosti a různé slané pochutiny teď skoro vůbec nekonzumuji. Když už mám chuť na něco sladkého, dám si ovoce nebo nějakou proteinovou tyčinku. Alkohol si dám také ve výjimečných případech - např. na nějaké oslavě. Strava ale opravdu dělá hodně. Každopádně nebýt sportu, nešlo by mi to tak dobře, takže určitě se nebojte zapojit pohyb! Stačí cokoliv, co běžně neděláte, klidně pětikilometrovou procházku místo autobusu.

A co je hlavní, snažím se neřešit žádné "složitosti" a být víc v pohodě, protože stres a napětí zdravému životnímu stylu a hubnutí vůbec neprospívají. :)

Můj progress - září/únor
Trošku mě mrzí, že jsem se v září nezměřila, protože se říká, že člověk nemá koukat na kilogramy, ale na centimetry. Každopádně jako důkaz toho, že váha a špeky opouští mé tělo, mi slouží fotografie. Na kilogramy úbytek od září dodnes dělá pouhých 7 kg. Já jsem však o dost spokojenější a cítím se mnohem lépe. Věřím, že do června bude úbytek ještě větší a budu se s vámi moci podělit o další fotoprogress. :) Tady ten slibovaný - září 2017 a únor 2018:


A na závěr pár motivačních citátů:
  • "Věř, běž, dokážeš."
  • "Možná tam ještě nejsem, ale jsem blíž než včera!"
  • "Neočekávej, že všichni porozumí tvojí cestě, hlavně pokud nikdy nekráčeli tvým směrem."
  • "I cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem."
  • "Vůbec není důležité, jakou rychlostí se posouváš dopředu. Vždy budeš o krok dál než ti, kteří jen sedí na zadku."
  • "Je mnoho lidí, kteří ti budou říkat, že to nedokážeš. Jediné, co musíš udělat, je jít a říct: Tak se dívej!"


Takže - pokud stále váháš, jestli to stojí za to, jestli to má cenu, věř, že má. Stačí prostě jen zvednout zadek a jít si tvrdě za svým. Ano, bude to bolet, ale opravdu to za to stojí! :) Společně to dokážeme!

Andy ♥

Andy's diary

9 komentářů:

  1. Děkujeme za zeřejnění tvé cesty. Budu držet palce, ať ti zůstane vůle. Jsi inspirací! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkné, držím palce a jen tak dál... :)

    OdpovědětVymazat
  3. Úúúúžasná změna! Fakt klobouk dolů :) A přesně jak píšeš, člověk to vždy musí dělat pro sebe, protože jakmile "podnět" zmizí, zmizela by i naše motivace :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
  4. Super progress, držím palce, ať to tak jde dál :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj skvělý článek a ještě lepší cesta, jde vidět, že jsi na sobě a svém hubnutí opravdu zamakala. Musím říct, že jde vidět, že jsi krásně zhubla i tuk na břiše, s čímž mají ženy většinou největší problém, takže jen tak dál.

    OdpovědětVymazat

Ahoj. :) Děkuji za každý milý komentář. ♥