6. ledna 2017 - Týden ve skluzu.

Zdravím! :)

Jak jste si užili první týden nového roku? Já už zase od úterý chodím do práce. Je toho teď před uzavíráním známek až nad hlavu, takže je to všechno trošku na palici. :) A tak jsme se s kamarádkou Vendy před Vánoci rozhodly, že budeme chodit cvičit, abychom trošku vypnuly, ale hlavně udělaly něco pro své tělo. POWERJÓGA. Co vám budu povídat... Když Vendy přišla s tím, že chce začít chodit na jógu, klepala jsem si na čelo a říkala jsem si, jestli se náhodou nezbláznila. To víš, že jo! Já a jóga?! Jsi upadla, ne?!  Vorvaň a pozdrav slunci?! Jsi upadla, ne?! A tak jsem nakonec kývla, i když jistá jsem si opravdu nebyla.
V pondělí jsme skočily do Lidlu, kde nečekaně po Vánocích začali "sportovním týdnem". Sice doma podložku na cvičení mám, ale proč nemít dvě, že? A tak jsem si koupila růžovou podložku, šedé legíny a parádní sportovní tašku, aby se mi tam pěkně všechno vešlo. Podložku jsem si nechala u Vendy.
Přišel náš den a první lekce powerjógy. K Vendy jsem si to šinula rovnou z práce, protože do 17:00 mám kroužek. Lekce jógy začínají v 18:00, takže domů už bych to prostě nestihla. Hned cestou z práce nastal první problém. Venku je sníh. Kdo by to byl čekal takhle v lednu, že? Jenže to mě neznáte. Já a sníh = jistá katastrofa. Fajn, zachovej klid, dneska se ti nic nestane! Jdi hezky pomalu, máš přeci zimní boty! Ne jako tenkrát v roce 2011, když sis zlomila ruku, ty jelito! Šla jsem... k zemi. "To je hned, co?!" smála se mi procházející paní. "No, jo, co se dá dělat. To víte..." odpovídala jsem s úsměvem a s radostí, že se mi nic nestalo. Pokračovala jsem v cestě, došla si vybrat peníze a už jsem byla na poslední křižovatce před kamarádčiným domem, když vtom najednou... Bum... V duchu (možná trošku i nahlas) jsem začala nadávat. Tohle se může stát jenom mně! Kurňa! Ufff, špinavá nejsem, mám jen mokrá kolena... Ale sakra! Ta kolena tedy pekelně bolí! Doplazila jsem se k domu a zazvonila na zvonek. Vyhopsala jsem tři patra a pochlubila se Vendy. Ano, jsem tele! Na toaletě jsem zkontrolovala svá stále bolící kolena. No, zase tak strašně to nevypadá. Nic nekrvácí, tak je to snad v pohodě. Jen to tedy pekelně bolí.
Cestou na jógu jsem málem upadla jen jednou, ale Vendy mě naštěstí jistila. Ale ouha... Na józe se skoro polovina pozic cvičila na kolenou. Po pár minutách jsem měla pocit, že už na jógu nikdy v životě nepůjdu. Tak tohle nedám. Budeš muset, frajerko, přece tady před těmi ženskými nebudeš za trapku. Koukej se vzchopit a makej. A tak jsem makala. Lilo ze mě, ale zvládla jsem to! Třikrát hurá!!! Dokonce jsem na józe potkala maminku jednoho mého žáčka. :) Nečekala jsem, že cvičení bude takhle fyzicky náročné. Nejnáročnější byla asi pozice "střecha" a různé přechody. Po cvičení jsem byla celkem nabitá energií.
Když jsem přišla domů, dala jsem si sprchu a zkontrolovala svá kolena. Už pomalu začínala modrat. No, paráda, do rána budou hrát všemi barvami. Doufám, že se vykutálím ráno z postele.
Naštěstí se mi to povedlo. Zbytek pracovních dní probíhal celkem v poklidu a já vyměnila boty za pohorky, které jsem si loni kupovala na hory. Druhý den mě po józe bolely svaly snad celého těla. Ale co bolí, to roste! A na středeční držkopády mi zbyla pouze vzpomínka v podobě dvou modřin enormních rozměrů. :)
Teď se válím v posteli a chystám se opravovat tunu testů a jazykových cvičení. 

Užijte si víkend. Já se zase ozvu. Ahoj!

Andy


Andy's diary

Žádné komentáře:

Okomentovat

Ahoj. :) Děkuji za každý milý komentář. ♥