Originální název: Černooká
Žánr: psycho thriller
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Yoli
Počet stran: 288
ANOTACE: Viktorie je osmnáctiletá studentka, která žije zdánlivě normální život. Chodí na střední školu, řeší rozpory s kamarádkou a právě prožívá první lásku. Skutečnost je však jiná, než se na první pohled zdá. Před lety zemřela Viktorii matka a ona se s tím dosud nevyrovnala. Jednoho dne spatří v zrcadle záhadnou dívku – přízrak s černýma očima, který jí začne podsouvat zvrácené myšlenky. Kdo je tahle nevypočitatelná Černooká? A dokáže ji Viktorie porazit?
OBÁLKA KNIHY: Kniha mě zaujala svou obálkou, na níž se nachází dívka, která má v ruce u levého oka kus zrcátka / sklíčka, ve němž je vidět Viktoriino rozpolcení osobnosti - Černooká. Obálka je umně vyvedená, černobílou kombinaci doplňují ještě prvky červené. Je jednoduchá a přitom tak efektivní.
OBÁLKA KNIHY: Kniha mě zaujala svou obálkou, na níž se nachází dívka, která má v ruce u levého oka kus zrcátka / sklíčka, ve němž je vidět Viktoriino rozpolcení osobnosti - Černooká. Obálka je umně vyvedená, černobílou kombinaci doplňují ještě prvky červené. Je jednoduchá a přitom tak efektivní.
O ČEM KNIHA JE: Kniha Černooká je příběhem osmnáctileté Viktorie, které před devíti lety zemřela maminka. Dívka se zdá být naprosto obyčejná, chodí na střední školu, má nejlepší kamarádku, která se ji snaží seznámit s nějakým chlapcem, aby také prožila opravdovou lásku. Viktorie se však stále nevyrovnala se smrtí své matky, pořád jí chybí a často na ni vzpomíná. Jednoho dne v zrcadle spatří odraz sebe samé, jenže s uhlově černýma očima. Toto její imaginární dvojče, Černoooká, jí začne mluvit do života a podsouvat jí temné myšlenky. Viktorie navíc objeví dopis na rozloučenou od své matky, ten ji dovede až k tomu, že si sáhne na svůj vlastní život. Jenže tím se Černooké rozhodně nezbaví...
Pomalu se obrátím o sto osmdesát stupňů a pohlédnu mezi dveře. Nikdo v nich nestojí. S telefonem křečovitě přitisknutým k uchu udělám pár kroků k prahu, a vtom mě zaujme něco jiného, co vnímám rozostřeným periferním viděním. Můj odraz v zrcadle se ani nepohne. Střelím po něm očima. Sluchátko drží ledabyle, na rtech mu pohrává úsměv a odráží se v jeho očích. V jejích očích, které ale nepatří mně. Nemají bělmo, světle modrou duhovku ani jasně viditelnou zornici. Splývají v jedinou pohlcující čerň, z níž sálá cosi zlého.
MŮJ NÁZOR: Jak jsem psala již výše, Černooká mě zaujala svou obálkou. Jinak je to žánr knihy, po které bych nejspíš dobrovolně nesáhla. Úplně se to totiž vymyká mému oblíbenému fantasy a sci-fi. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem se do knihy celkem dobře začetla, protože autorka knihu napsala opravdu čtivým způsobem. Ze začátku byla kniha - tedy až na prolog - takovou tuctovou romanťárnou. Viktorie se z netýkavky stala postupně celkem fajn holkou, která konečně začala žít a zamilovala se. Tedy až do té doby, kdy se na scéně objevila Černooká. První polovina knihy byla taková vleklá, ta druhá však nabrala na obrátkách a už to jelo. Jeden zvrat za druhým. Černooká dostala ve druhé polovině knihy větší prostor, ukázala se nám tak schizofrenní osobnost Viktorie, poznali jsme ji z obou stran. Občas mi běhal až mráz po zádech. Kniha byla opravdu čtivá, možná jsem čekala trošku jiný konec. Ale na to, že tento žánr vůbec nečtu a že to byla autorky prvotina, musím říct, že mě kniha celkem mile překvapila. Rozhodně chci vyzdvihnout autorky styl psaní a její slovní zásobu, klobouk dolů před tebou, Aničko. Moc se mi líbily slovní obraty. Knihu hodnotím velice kladně, i když to opravdu není typ literatury, kterou normálně čtu. Myslím si, že kdyby kniha neměla tak vyvedenou obálku, že bych po ní pravděpodobně nesáhla, takže za obálku opravdu velké plus.
To vypadá vážně zajímavě, ale knihu teda vidím poprvé :)
OdpovědětVymazatMarkét, je to novinka, kniha vyšla nedávno. :)
Vymazat