Název: Měsíční kroniky: Cinder

Originální název: The Lunar Chronicles: Cinder

Autorka: Marissa Meyer

Žánr: sci-fi

Rok vydání: 2012

Nakladatelství: Egmont

Počet stran: 400

O ČEM KNIHA JE: Kniha vypráví příběh Cinder - dívky, která byla v dětství po nehodě zachráněna a nyní z ní je kyborg. Cinder se po nehodě ujal Linh Garan a přivedl ji do Nového Pekingu. Jeho žena Adri ji však nepřijala. Cinder má dvě nevlastní sestry - Pivoňku a Perlu. Příběh začíná na tržišti v Novém Pekingu, kde má Cinder svůj stánek. Zabývá se opravami androidů, vznášedel a různých obrazovek. Linh Cinder je v Novém Pekingu věhlasnou mechaničkou, a tak není divu, že k jejímu stánku v převleku přijde korunní princ Kai, který ji požádá o opravu androida. Na tržišti však onemocní pekařka nakažlivou a nevyléčitelnou letumózou a Cinder se s androidkou Iko vydává domů, protože jinak by musela do karantény. Později jdou hledat na vrakoviště součástky a připojí se k nim Pivoňka, která však na vrakovišti zjistí, že onemocněla letumózou. Touto nemocí onemocní i otec prince Kaie, císař Rikan. Nemoc rychle napadá organismus, lék se snaží vyvinout doktor Erland, ale bohužel se mu zatím nedaří. Cinder se dostane do laboratoře doktora jako "pokusný králík". Doktor Erland však zjistí, že Cinder je výjimečná, zatím svůj objev však tají jak před ní samotnou, tak před princem Kaiem, který věří ve včasné objevení léku, aby zachránil svého otce. Prince k Cinder stále něco přitahuje, ji k němu také. Překážkou jim však má být také královna měsíčňanů, Levana, která vyhrožuje pozemšťanům válkou. Velkým otazníkem je také to, zda se podaří vypátrat právoplatnou dědičku měsíčního trůnu princeznu Selene, kterou se nepodařilo Levaně zabít.

Cinder zvedla prsty, jako by v nich čip držela, a v duchu si ho vybavila. „Co se týče velikosti a tvaru, vypadal stejně jako každý normální čip. Ale třpytil se. Jako... jako by byl posázený drobnými drahokamy. Perleťově." Kai zbledl. O vteřinu později zavřel oči a zkřivil tvář. „Pochází z Měsíce."

MŮJ NÁZOR: Knihu jsem dostala na svoji žádost od mojí drahé sestřičky k narozeninám. Četla jsem na ni velice pozitivní ohlasy. Když jsem však přečetla prvních pár vět, začala jsem pochybovat. „Sakra, co je to za blbost?!" říkala jsem si v duchu. Dalších pár stránek jsem přelouskala a pomalu se začala do příběhu dostávat. Vžila jsem se do role hlavní hrdinky a každé její dobrodružství prožívala s ní. Musím říct, že jsem se nechala tímto příběhem naprosto strhnout a od knížky bylo těžké odcházet. Prostě a jednoduše: „Wow! Nutně potřebuji další díly!" Marissa Meyer píše naprosto poutavě a nezbývá mi nic jiného než tuto knižní sérii doporučit i vám. Máte rádi fantasy jako já? A co spojení fantasy, pohádky a sci-fi zároveň? Mě tento příběh novodobé Popelky naprosto dostal!

Mladý císař si odkašlal a zamumlal: „Vy nemáte ani ponětí, jak se tančí, že ne?" Cinder, stále ještě rozrušená, na něj upřela zrak. „Jsem mechanička." Pobaveně povytáhl obočí. „Všiml jsem si, věřte mi. To jsou skvrny od oleje na těch rukavicích, co jsem vám dal?" Cinder s hrůzou pohlédla na jejich propletené prsty a na černé skvrny na hedvábných bílých rukavičkách.

HODNOCENÍ: 95 %

Bydlení - v dnešní době hodně probírané téma. Je lepší bydlet u rodičů? Je lepší bydlet o samotě? Je lepší bydlet ve městě? Je lepší bydlet na vesnici? Ha! A je to tu zase. Spousta otázek, na které čekáte odpověď, co?

Dnes vám však nedám odpověď na všechno. Pojďme se však podívat na důvody, proč by se i nezadaní absolventi vysoké školy měli odstěhovat od rodičů. Jasně... Většině lidí vyhovuje tzv. "mamahotel", ale není lepší být svým pánem? Nevím, jak vy, ale já jsem musela doma pomáhat vždycky. Ať to bylo vynášení odpadků, mytí nádobí, utírání nádobí, plnění pračky špinavým prádlem, následné věšení prádla, vysávání... Samozřejmě jsem jakožto rebelující teenager měla vždycky plnou pusu keců, protože se mi prostě nechtělo. Ale ruku na srdce, byla to asi jen lenost a stejně jsem práci nakonec vždy udělala. Postupem času jsem se však vžila do role svojí mamky a zjistila jsem, že starost o domácnost ve spojení s pracovním vytížením vlastně není žádná sranda.

Po střední škole jsem šla na VŠ a musela jsem se o sebe postarat tak nějak sama - nejdřív na koleji, později v bytě se spolubydlícími. Po VŠ jsem si našla práci, ale 2 roky jsem ještě bydlela u našich, než jsem se konečně osamostatnila. A proč je lepší se odstěhovat od rodičů, i když jste stále singl?

1. Jste pánem svého času.

2. Jste pánem svého bordelu. Uklízíte, kdy chcete a pokud chcete.

3. Můžete domů přijít, kdy chcete. Nikdo vám pak nenadává, že jste přišli o hodinu později.

4. Můžete si domů přivést, koho chcete, a nikoho se nemusíte ptát, jestli můžete. Třeba pak už nebudete singl...

5. Do sprchy můžete jít, kdy se vám jen zlíbí - ráno po probuzení, v poledne, večer, ve 3 ráno... A nikdo vám do toho nekecá.

6. Klíďo píďo si můžete z pátku na sobotu dát filmový maraton Harryho Pottera, Hobita a Pána prstenů nebo poslední série Game Of Thrones, pak můžete prospat celé dopoledne i odpoledne a nikomu to nevadí.

7. Můžete uspořádat pořádnou domácí párty bez strachu, že se vaši vrátí nečekaně domů, protože se na chatě něco porouchalo.

8. Naučíte se samostatnosti a hospodaření. Sami musíte uklízet, nakupovat, vařit, mýt nádobí, prát a věšet prádlo. To víte, nouze naučila Dalibora housti... A teď polovina z vás bude "gůglit", co je to vlastně to "housti". ☺

9. Naučíte se manuální zručnosti. Přibít hřebík do zdi, abyste mohli pověsit obraz, nebo sestavit nábytek z Ikey podle zaručeně jednoduchého návodu pro vás nebude žádný problém.

10. Začnete si rodičů víc vážit a těšit se na pokec s nimi, protože je vídáte třeba jen jednou za 14 dní, za měsíc nebo za půl roku. Záleží na tom, jak daleko se od nich odstěhujete.

Článek berte s rezervou... ☺ Tak co, myslíte si, že je lepší bydlet u rodičů nebo se konečně osamostatnit? Jsem zvědavá na vaše názory ohledně bydlení, tak sem s nimi. ☺

Každý rok trávím letní prázdniny na táboře. Na tábory jsem jezdila nejdřív jako dítě, milovala jsem tábor na Olšině kousek od Horní Plané. Po maturitě jsem začala jezdit jako oddílová vedoucí na celé dva měsíce. Postupem času jsem začala dělat dokonce skupinovou vedoucí, to je v podstatě funkce, při které vymýšlíte táborový program - večerní programy, celotáborovou hru apod. ☺ Kolegyně mi říkají, že jsem blázen, když trávím s dětmi celý školní rok a pak jedu ještě na tábor. Možná jsem, ale strašně mě to baví. ☺

A proč vlastně trávit prázdniny na táboře, když už jste dospělí? Přináším vám hned 10 důvodů...

1. Zaručeně poznáte nové lidi. Z vlastní zkušenosti vím, že parta lidí na táboře se každoročně lehce obměňuje a poznávat nové lidi je přece super.

2. Užijete si spoustu zábavy nejen při hrách, ale také třeba při diskotékách, nočních bojovkách apod.

3. Dostanete 5x denně najíst a nemusíte pro to ani hnout prstem.

4. Strávíte spoustu času v přírodě.

5. Neutratíte ani korunu a ještě si možná něco málo vyděláte.

6. Zjistíte, že vlastní děti vlastně až tak moc nechcete, protože vám stačí vašich 12 - 15 rarachů.

7. Zjistíte, že můžete fungovat i tehdy, když spíte jen 4 - 6 hodin denně.

8. Zaručeně se naučíte minimálně jednu novou hru ročně a nespočet nových slov jak od oddíláků, tak od dětí.

9. Nestrávíte před zrcadlem ani minutu denně, na táboře fakt nikoho nezajímá, jestli vypadáte jako zombie.

10. Na táboře se kolikrát opálíte lépe než u moře.

Tak co? Vyrazíte na tábor? ☺