Název: Tatér z Osvětimi
Originální název: The Tattooist of Auschwitz
Žánr: válečný příběh podle skutečnosti
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: CPress
Počet stran: 248
ANOTACE: Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou relativní volnost k tomu, že pomáhal druhým. Vyměňoval šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Díky němu mnozí přežili.
O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i vyděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů, potvrdil jejich syn. Tenkrát ani nedoufali, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v té nejstrašnější situaci.
OBÁLKA KNIHY: Kniha Tatér z Osvětimi vás na první pohled rozhodně upoutá svou obálkou. Je koncipována do stylu "pruhovaného pyžama", které museli nosit vězni, je na ní také vyfocena vstupní budova Březinky a zároveň ruce, které symbolizují jakousi naději. Na jedné z nich je číslo 32407, což bylo číslo, které měl na své ruce vytetované Lale, hlavní hrdina knihy.
O ČEM KNIHA JE: Kniha je románem podle skutečného příběhu. Vypráví příběh z období druhé světové války, kdy byly židům zabavovány jejich firmy a židé již nesměli pracovat. Lale Eisenberg se vydává transportem do Osvětimi, kde si ho vybere tatér Pepan jako svého pomocníka. Od té doby Lale tetuje všechny lidi, kteří přijíždějí transporty do Osvětimi. Jednou transport přiveze ženy, kterým musí tatéři vytetovat čísla. Lalea zaujme dívka jménem Gita, do které se okamžitě zamiluje a snaží se vyhledávat její přítomnost. Jednoho dne Pepan nedorazí a Lale se stane "Tetoviererem". K ruce mu jeden z esesáků přidělí Leona, vězně, kterého právě do Osvětimi přivezli. Lale všude nosí svoji brašnu s tetovacím náčiním, díky níž má od esesáků pokoj. Mezi ním a Gitou postupně vzniká jakýsi vztah. Gita a její kamarádky pro Lalea kradou peníze a drahé kameny, aby za ně Lale mohl nakoupit jídlo od polských dělníků, kteří chodí do Osvětimi stavět nové bloky. Jednoho dne se na to však přijde a Lale je poslán do trestného bloku, ze kterého se nikdo nikdy nevrátil. Laleovi se však podaří z bloku dostat. Ke konci války Lale opouští náhodou ve vlaku Březinku a je přepraven do Mauthausenu v Rakousku. Z rakouského tábora se mu podaří prchnout, cestou ho zastaví ruští vojáci a Lale se dostává do vily, kterou okupují. Protože umí hodně jazyků, chtějí po něm, aby jim obstarával zábavu, a tak se Lale vydává do městečka a shání za úplatu dívky. Později se mu podaří prchnout do Bratislavy, kde hledá Gitu. Jak to vše dopadne, si přečtěte sami.
V nacpaném vagónu si nemohl nikdo sednout, natož lehnout. Záchod nahrazovaly dva kbelíky. Když se naplnily, mezi muži vypukla strkanice, každý se chtěl od toho smradu dostat co nejdál. Pak se kbelíky převrátily a jejich obsah se vylil. Lale si držel kufr, doufal, že penězi a šatstvem, které v něm má, by se mohl vykoupit, uniknout od toho, kam je vezou, nebo si alespoň zajistit bezpečnou práci. Třeba se tam najde něco, při čem bych mohl využít jazyky.
MŮJ NÁZOR: Nikdy jsem nějak extra netoužila po tom přečíst si knihu z období války. Na tuto knihu jsem však všude četla a slyšela parádní recenze, proto jsem se rozhodla, že jí dám šanci. Musím říct, že to byla naprostá pecka! Od začátku až do konce se příběh Lalea a Gity četl naprosto skvěle. Líbilo se mi i retrospektivní vracení do Laleovy minulosti. Samozřejmě jsem od začátku věděla, že ať se stane cokoliv, Lale to stoprocentně přežije, protože kdo by jinak autorce vyprávěl svůj příběh, že jo?! :D Nevěděla jsem však, co se s Lalem stane po opuštění brány Osvětimi. Takový spád událostí jsem vážně nečekala. Kniha je psána velice poutavým způsobem. Kromě tatéra a Gity jsou v ní popisovány osudy několika dalších lidí. Všechno mě bavilo a knihu jsem měla přečtenou opravdu celkem rychle. Laleův příběh je plný lásky a naděje, ale také hrůz, které museli lidé v této době prožívat. Myslím si, že tento příběh by si měl přečíst opravdu každý, aby si uvědomil, jaké má štěstí, že žije právě dnes, nikoliv před 77 lety. Knihu doporučuji opravdu všem - mužům i ženám. A věková kategorie? Doporučila bych ji všem ve věkové kategorii 14+. Dokonce i některé děti, které učím, si tuto knihu již přečetly a rozhodně nelitovaly. :)
Strčili ho do malé místnosti v bloku č. 11. Pověst bloků č. 10 a 11 všichni znali. Byly to trestné bloky. A za těmito stranou stojícími mučírnami stála Černá zeď, popravčí stěna. Lale si myslel, že tam ho po mučení odvedou. Dva dny seděl v temné cele, do níž pronikal jen proužek světla pode dveřmi. Odněkud se ozýval pláč a křik, Lale však raději znovu a znovu vzpomínal na chvilky strávené s Gitou.
