Zdravím vás! :)
Dneska bych vám chtěla napsat něco o tzv. AMNIOCENTÉZE. Ale všechno pěkně postupně.
V prosinci 2019 (těsně před Vánoci) jsem byla na prvním screeningu. Jelikož výsledky nebyly hned, po Vánocích (6. ledna) mi do práce volal gynekolog, že mi první screening vyšel z krve pozitivně. Co to znamená?
Z krve se dělají různé testy na vývojové vady plodu a ty se zasílají na gynekologii. Do telefonu mi bylo řečeno, že mám pozitivní screening na Downův syndrom (1:290). Krve by se ve mně nedořezal. Takový pocit nikomu nepřeju. Gynekolog mi řekl, že se mám objednat na genetiku na odběr plodové vody - čili amniocentézu. Vzpomněla jsem si na Bridget Jonesovou, když čekala dítě a amniocentéza jí byla také doporučována. Hlavně jsem si tedy vybavila tu velkou jehlu. Byla jsem samozřejmě hrozně vyplašená a navíc doma sama... Libor ten den odjel pryč.
Na genetiku jsme jeli 21. ledna 2020 (takže až po 15 dnech stresu) do Plzně. Byla jsem strachy bez sebe. Na recepci byli všechny "sestry" milé. Posadili jsme se v čekárně, bylo tam hodně lidí, ale netroufala jsem si odhadovat, proč tam kdo byl... Ale nikdo nevypadal deprimovaně jako já. Asi po půl hodině zavolali naše jméno a my jsme šli na "pohovor" s genetičkou. Chtěla vědět všechny nemoci, příčiny úmrtí našich příbuzných apod. Moc sympatická nebyla a nebrala si servítky, což mě moc neuklidnilo. Vše si zapisovala do takového rodokmenu. Pak nám sdělila tři možné varianty - buď podstoupím odběr plodové vody, což hradí pojišťovna, nebo si zaplatíme cca 12 tisíc za vyšetření plodu z mojí krve, ale pokud by se zjistilo, že plod má nějakou vývojovou vadu, na základě tohoto vyšetření z krve nelze ukončit těhotenství. Stejně bych musela následně podstoupit ještě odběr plodové vody. Třetí variantou bylo pouhé sledování plodu pomocí ultrazvuku. Podepsala jsem souhlas k odběru plodové vody a opět jsme šli čekat do čekárny. Ta půlhodina byla snad nekonečná. Přišel si pro nás sympatický lékař a odvedl nás do ordinace. V ordinaci nám vše vysvětlil, udělal obrovský ultrazvuk, kdy nám říkal věty typu: "Vypadá to, že má obě nožičky i ručičky se všemi prsty. Srdíčko má všechny oddíly, které by mít mělo." Trošku mě uklidnil. Po ultrazvuku jsme čekali na sestru, která mu asistovala při odběru.
Samotný odběr nebyl tak hrozný, jak jsem si myslela. Laicky řečeno - píchnou vám jehlu do podbřišku, je trošku cítit tlak, ale nic hrozného. Pomocí jehly za stálého pozorování ultrazvuku odebere lékař asi 20 ml plodové vody. Pak se ujistí, že jste v pořádku a že vám není špatně, doporučí alespoň týden dodržovat klidový režim, nenosit žádné věci a můžete jít. Ještě asi 10 minut po zákroku jsme seděli v čekárně, protože jsem se bála, aby se mi neudělalo špatně.
První výsledky (podezření na Downův syndrom, Edwardsův syndrom a Pataaův syndrom) nám volali hned druhý den kolem 11:00. Naštěstí se žádný z těchto syndromů nepotvrdil. Kompletní výsledky pak přišly asi za 10 dní poštou. A víte co je fajn? Pokud chcete, rovnou vám sdělí i pohlaví, protože to všechno se z plodové vody dá zjistit. :) A co to bude? To se dozvíte v dalším článku! :)
Ani si nedokážete představit, jak jsem byla šťastná, když jsem zjistila, že je vše v pořádku. ♥ Spadl mi kámen ze srdce a já jsem konečně tu novinu mohla oznámit i dětem ve škole. Ty už totiž něco začínaly tušit. :)